Daně a mzdy

06. března 2014, 9:37

Se slovem daně nebo případně berně, jak se tento pojem označoval dříve, se v dnešní době či minulosti člověk setkával prakticky na každém kroku. Pravdou zůstává, že daňový systém v dnešní době se dost liší od toho historického. Obvyklým prostředkem k placení daní jsou nyní peníze, zato kdysi byla samozřejmostí například robota či daň naturální.

O daních můžeme hovořit jako o nenávratné a neúčelové platbě, která slouží pro účely financování veřejného sektoru. Slovo nenávratné označuje, že již zaplacenou daň nelze požadovat zpět a adjektivum neúčelové zase skutečnost, že plátce žádným způsobem neovlivní, jakým směrem bude tok daní řízen a k čemu budou sloužit. Důvodem zavedení daní je nutnost určitým způsobem financovat důležité funkce státu a veřejnou správu. Z daní občanů je tudíž placena například armáda, zdravotní a sociální péče, starobní důchody, vzdělávání, veřejná doprava, údržba infrastruktury a mnoho dalších odvětví veřejného sektoru.

Výše daní se uvádí převážně v procentech základní hodnoty, ale objevují se například i daně ohraničené pevnou částkou či daň počítána úplně jiným způsobem (například daně spotřební – alkohol atd.). Když už jsme u toho dělení daní, tak se používá úplně jednoduché schéma, které všechno rozděluje do dvou kategorií:

1. Přímé – daně z příjmu (fyzických a právnických osob) a daně majetkové (daň z nemovitosti a převodu nemovitosti, daň dědická, darovací a silniční)
2. Nepřímé – DPH, spotřební a ekologická daň